Kompostování zdar!
Jsem nadšená zahrádkářka, která se snaží pěstovat pokud možno bez chemie, využívám přeměny odpadu na výživný substrát a mohu se s vámi podělit o své poznatky, které byly získány dávno před námi.
Snažím se trávit co nejvíce volného času na zahradě o rozloze cca 400metrů čtverečních. Protože máme na zahradě vysokou hladinu spodní vody, nemám možnost zvelebit si svůj koutek dle vlastní fantazie, ale přizpůsobuju se přírodě. Asi na polovině plochy zahrady roste tráva, která díky vodě roste jako z vody a musí se týdně sekat. Dále na zahradě pěstuju nejčastěji velmi rané brambory, rajčata, kedlubny, fazole, hrách, červenou řepu, cuketu, v teplém létě melouny, drobné ovoce jako jsou rybízy, ostružiny borůvky a také květinky.Veškerou zeleninu pěstuju bez použití průmyslových hnojiv, k bramborám hnojím granulovaným kravským hnojem a používám zmíněný kompost a jíchu z kopřiv. Na zahradě mám půdu hlinitou až jílovitou, ale na záhonech, kde pravidelně rozhazuji kompost, je půda velmi kyprá.
Kompost je částečně krytý před úpalem vzrostlým stromem. Hromadu vysokou 1,30 m neprolévám vodou ani nepoužívám urychlovač kompostu. Hromada postupně sesedá sama volně. Pokles hmoty při navršení posekané trávy je cca 40 centimetrů týdně. Na zahradě kompostuji veškerou posekanou trávu, kterou prokládám vrstvou vypletého plevele i se zbytky hlíny na kořínkách. Vzhledem k tomu, že v domácnosti veškerý odpad třídíme, máme týdně kbelík odřezků zeleniny, ovoce, porcovaného čaje, kávové sedliny, občas přihodím slupky od banánů, papírový kapesník, veškerý použitý substrát z květináčů, popel ze dřeva z ohniště, žabinec posbíraný z přírodního jezírka , drobné větvičky, na podzim listí ovocných stromů. Odpady vrstvíme většinou celý rok na jednu hromadu, jednou za rok hromadu převrstvím a další rok je kompost hotov.
Co do kompostu naopak nedáváme? Například zeminu, kterou odryjeme při sázení stromů. Protože složení půdy je hlinité až jílovité, v kompostu zůstávají hroudy celistvé, nerozmělní se. Do kompostu také zásadně nedáváme slupky z citrusového ovoce, nahnilé a plesnivé ovoce (to zakopeme), vytrvalé plevele i s kořeny (ty vkládám do nádoby bez dna a kořeny se časem rozloží a vznikne nádherný substrát).
Zralý kompost pak na jaře rozhazuji na záhonky a jemně zapravuji do půdy, přidávám do květinových truhlíků a k trvalkám na záhonech, pod keře a stromky.
Kompostér jsem si zatím nepořídila, protože ze začátku jsem neslyšela moc příznivé ohlasy a v současné době jsou jiné komplikace. Kompost mám dřevěný a jeho nevýhoda je, že dlouho nevydrží.
Připojuji pár fotek z mé zahrádky. Kompostování zdar!
Anna Fischerová
Velké Albrechtice 273
